Genius Loci
Posvátná hora, zlatonosná řeka a nenarušená příroda
Areál tvrze Kamberk leží jižně od legendární hory Blaník, přímo na břehu Kamberského rybníka, kterým protéká zlatonosná řeka Blanice. Tato místa jsou součástí NATURA 2000, jako evropské významné lokality pro ochranu přírody. Území Kamberka leží na jižní hranici Chráněné krajinné oblasti Blaník a je součástí území nazývaného Českou Sibiří na jeho východním okraji.
Na průsečíku hranic
Tvrz se nachází v místě křížení dvou hranic, přírodní geomorfologické hranice tvořené Blanickou brázdou, oddělující Středočeskou pahorkatinu na východě a Českomoravskou vrchovinu na západě a hranice mezi Středními Čechami na severu a Jižními Čechami na jihu. Tato hranice má historický původ jako hranice mocenského vlivu knížecího, později královského a mocenského vlivu jihočeských Vítkovců, kteří kamberskou tvrz založili. Ještě hlouběji do historie sahá pravěké rozdělení naší země na jižní a severní část. Keltské družiny, expandující ve 4. století př.n.l. ze svých západoevropských sídel, dost dlouho nepronikali do někdejšího mohylového území, pradávné jihočeské keltské oblasti, kde vzkvétala vyspělá starolaténská kultura pevných hradišť. Právě hradiště na Blaníku bylo zřejmě proti severu předsunutým stražištěm jižního okruhu, střežící i pravěkou tzv. vitorazskou obchodní stezku vedoucí zde podél Blanice.
Na hroudě zlata
V nitru kopce Roudný se doposud ukrývá asi 30 tun zlata. Rýžování zlata na Blanici a jejích přítocích v okolí Kamberka probíhalo pravděpodobně již za keltského osídlení. Stopy po kutacích pracech ve středověku jsou patrné i ve sklepeních kamberské tvrze, která zlaté doly strážila. Kamberské zlato se podílelo na rozkvětu Českého království ve 13. a 14. století. Ve 20. letech 20. století byl zlatodůl Roudný nejbohatším zlatodolem Evropy.
V proudu času
Pravěká obchodní stezka a ložiska zlata lákala k osídlení skalnatého svahu obtékaného obloukem řeky již před tisíciletími. Mezi nejstarší nálezy v okolí tvrze patří fragmenty pazourkové industrie. Větší množství bronzových nálezů lze připsat keltům, patří mezi ně i pozůstatky metalurgie bronzu ukazující na stálejší osídlení. Nejstarší části budovy tvrze pocházejí ze 13. století.
Probíhající rekonstrukce tvrze si dává za úkol co nejcitlivější opravu zachovaných budov a jejich využití, ale i dotvoření areálu v harmonii s jeho jedinečnou polohou a historií. Příkladem může být kamenný kruh na břehu Kamberského rybníku.
Osobnosti a události
Zakladatelem tvrze byl významný vítkovský rod pánů z Třeboně (později z Landštejna).
Význačným majitelem byl důlní podnikatel, finančník císaře Karla IV. a mincmistr kutnohorský Johlin Rotlev.
Rodáci z kamberské tvrze rytíři Kamberští z Kamberka patřili mezi nejodvážnější válečníky Českého království 15. století.
Na počátku 17. století se na kamberské tvrzi skrývali pronásledovaní příslušníci Jednoty bratrské.
8 km severozápadně od kamberské tvrze, nedaleko obce Jankov, se dne 6. března 1645 odehrálo jedno z nejdůležitějších střetnutí třicetileté války, které vešlo do dějin jako bitva u Jankova. V této bitvě švédská armáda na hlavu porazila císařská vojska a je považována za zlomové střetnutí, které vedlo k podepsání Vestfálského míru - ukončení třicetileté války dne 24. října 1648.
Roku 1738, v době vydání státního robotního patentu, začalo robotní stávkou na kamberském statku velké nevolnické povstání.
Samain 2009
